Údiv není na místě. Tyto vztahové zvláštnosti mezi veřejně známými lidmi a jejich fanoušky se nezačaly objevovat s boomem sociálních sítí. Jsou tu s námi mnoho desítek, možná stovek až tisíců let. Odborně se nazývají parasociální vztahy a jsou definovány jako jednostranné vztahy k veřejně známým figurám, v nichž vzniká iluze blízkosti, intimity, přičemž se buduje důvěra a identifikace s danou osobou.
Odhaduji, že parasociální vztahy se nejprve týkaly panovníků, později umělců a zpěváků. Poté přibyli sportovci a celebrity, jak je známe dnes. Avšak sociální sítě posunuly parasociální vztahy na jinou úroveň. Zatímco celebrity „starého střihu“ si mnohdy úzkostlivě chránily soukromí a před fanoušky stavěly neprostupnou zeď, influenceři a „mladé celebrity“ se chovají často úplně opačně. Zvou followery do svého soukromí a sdílejí intimnosti, které o nich nevědí ani jejich rodiče.
A tady se dostáváme k zajímavému bodu. Jestli mě něco naučila psychoterapie, tak je to princip, že každý vztah a vše, co se v něm děje, je spoluvytvářené z obou stran. Když se dva dají dohromady, když se dva pohádají, když se dva rozejdou – to vše je spoluvytvářené. A tak mi přišlo zajímavé se zamyslet, jakým způsobem ke vzniku parasociálních, tedy jednostranných vztahů přispívají sami influenceři.
Možná znáte influencera, který své sledující oslovuje „přátelé“, ačkoli drtivou většinu z nich nezná. Možná znáte influencera, který se omlouvá svým sledujícím za dočasnou nečinnost na svém profilu, ačkoli přece žádný závazek ke svým sledujícím nemá. Možná znáte influencera, který si koupil kus oblečení na základě výsledků ankety na Instagramu, ačkoli dříve si ohledně oblékání nechával radit od svého kamaráda.
Taky vám to zní tak, že někteří influenceři vznik parasociálního vztahu vyloženě podporují? Čím dál víc nabývám dojmu, že právě v tomto ohledu se parasociální vztahy v poslední době proměňují. Domnívám se, že přestávají být tak jednostranné, a začínají nějakým způsobem sloužit také influencerům. Jakým? Na to bychom se museli zeptat jich…
Poznámka na závěr: K sepsání tohoto textu mě inspiroval podcast Psycholožky v županu, jmenovitě díl Influencer – kámoš, chodící reklama nebo lidská bytost.