Když jsem před lety začala sledovat instagramový profil Dominiky Resler, netušila jsem, kolik toho může člověk vědět o vlasech a péči o ně. A věřím, že podobně překvapení byli ze začátku i ostatní sledující, kterých zatím nasbírala přes 43 tisíc.
Domi, ty jsi původně kadeřnice, ale nyní především také influencerka. Jak se to stalo? Pamatuješ si svoje začátky s Instagramem a influencerováním?
Pamatuji, bylo to zhruba před osmi lety. Čísla mi začala růst v době, kdy jsem přecházela z firmy, kde jsem dělala stoprocentně kadeřníka a nic jiného, do druhé. Já se prostě bála, že mi nepřijdou noví klienti, a tak jsem si řekla, že o sobě nějak musím dát světu vědět.
Tenkrát pořádně začínal YouTube a YouTubeři a já jsem hrozně sledovala Shopaholic Nicol. No a tak jsem jí jednou úplně obyčejně zkusila napsat, jestli by ke mně nechtěla přijít na vlasy výměnou za to, že to nasdílí na Instagramu. A ona mi úplně obyčejně napsala, že chce (smích).
A tím to vlastně všechno začalo. Přišla ke mně Nikol a pamatuji si, že mi tenkrát po její návštěvě přibylo prvních pár tisíc sledujících. Pak se mi sami začali ozývat YouTubeři a influenceři, že by ke mně chtěli přijít na vlasy.
Takže takhle jsi přišla třeba i k Radce Třeštíkové, Kovymu nebo k Jenovéfě?
Ke Kovymu jo, ten byl hned v tom prvním vrhu. Pak jsem začala spolupracovat se značkou Paul Mitchell a vlastně jsme společně otevírali vzdělávací akademii pro kadeřníky. A tak jsme potřebovali nový influencery, abychom světu dali vědět, že existuje fantastická značka Paul Mitchell.
Já jsem měla dost času na to, abych se o ně starala, takže jsem si vlastně mohla v podstatě vybrat, koho jsem chtěla, a jsem za to hodně ráda. Takže Radku Třeštíkovou nebo Jenovéfu jsem si vlastně našla takhle a dodnes jim dělám vlasy se značkou, kterou milují.
Jak už jsi zmiňovala, tak vedle influencování a kadeřničiny provozuješ ještě školicí centrum pro kadeřníky. Která profese ti aktuálně zabírá nejvíc času? Nebo to máš všechno nějak chytře propojené?
Snažím se to mít vymyšlené a všechno vzájemně proplétat. Aktuálně dělám vlasy jako takové jen čtyři dny v měsíci a akademii se taky věnuji asi šest dní z měsíce. Zbytek času mi zabírá Instagram, přípravy příspěvků nebo videí a volný čas. Je to tak půl na půl, no. Je ale fajn, že to téma, co dělám, je vlastně úplně propletené, takže si navzájem můžou vypomáhat všechny tři sekce a naopak.
Takže si můžeš vytvářet obsah, když někomu děláš vlasy?
Přesně tak. V akademii natáčím dost videí a zároveň tam mám k dispozici veškeré produkty, které potřebuji a o kterých mluvím. Můžu si tam testovat všechno, co potřebuji, a to jak na lidech, tak na sobě. Což je skvělý, protože tím pádem můžu poskytnout relevantní a kvalitní obsah svým sledujícím spolu s nějakými tipy či zpětnou vazbou.
Přijde mi, že tví sledující oceňují, když jim dáš nějaký tip, nebo zjistí, že vlastně něco můžou dělat lépe z pohodlí domova.
Já jsem přišla na to, že lidé mají obecně velké mezery v úplně základních věcech ohledně péče o vlasy, a zároveň má velká část společnosti nějaký problém s vlasy nebo vlasovou pokožkou. Tak jsem si řekla, že jim pomůžu svým obsahem dosáhnout ideálních vlasů.
Snažím se lidi hlavně edukovat a oni mi dávají všemožnou zpětnou vazbu. Tak alespoň vím, že to nedělám pro nic za nic. Je super, jak jsou pak nadšení, když zjistí, že je zakopaný pes třeba jen v obyčejném mytí vlasů.
Dokážeš si vzpomenout na nějaký moment nebo období, kdy jsi zaznamenala největší nárůst sledujících? Čím to bylo?
Dělo se to většinou, když mi rukama prošel nějaký influencer. To byl ten den velký nárůst. Poslední dobou ale musím říct, že zažívám dost podobný růst, i když natočím nějaké edukativní video. Zvýšil se mi dost organický dosah, takže se ta videa tak sama plíží po tom internetu, což mi samozřejmě dělá obrovskou radost. Vyhýbám se placené propagaci, protože mi upřímně o to množství sledujících až tak nejde.
Máš vlastně nějaké absolutní „no go“, které bys ty jako influencerka nikdy neudělala?
No, já jsem popravdě docela střelec, takže si umím okecat všechno, ale v minulosti jsem se nechala zatlačit do spolupráce s jednou tabákovou firmou, a to třeba dneska už vím, že bych neudělala. Takže si myslím, že moje „no go“ je obecně tabák, alkohol a něco, čím bych cílila přímo na děti.
Já se teda i tak snažím dělat spoluprací minimum. Jsem ráda, že mé sledující zajímají vlasy a informace okolo nich a zároveň si myslím, že Instagram je plný různých reklam a spoluprací, tak se tomu snažím vyhýbat. Momentálně jsem ve fázi, kdy říkám ne úplně všem nabídkám, ale kdyby přišlo něco, co by bylo fakt fantastické a já tomu 100% věřila, tak bych se nad tím zamyslela.
Občas při šíření osvěty zmíním nástroje a produkty, které mám ráda, nebo některého ze svých šikovných kamarádů, ale to je propagace proto, že je sama miluji a ráda se dělím s lidmi o věci, které dělají radost mně. Jsou to prostě taková osobní doporučení.
A když se ohlédneš zpátky do minulosti, je něco, co bys ve své kariéře udělala jinak?
Vlastně asi ne. Jediné, co bych chtěla dělat jinak, je být o trochu svědomitější, když něco připravuju (smích). Můj profil je i takový můj osobní deník, kam sdílím všechny svoje aktivity a cesty. Jsem poměrně transparentní člověk, takže moji sledující viděli třeba i můj alkovýlet, na který reagovali dost pozitivně, i když já jsem byla ze začátku dost nejistá, jestli to sdílet (smích).
Tak ten výlet tě asi trochu přiblížil sledujícím, ne?
Rozhodně! Já jsem třeba známá tím, že když cestuju, tak se vždycky stane nějaký „fuck up”, takže mi moji sledující třeba píšou, že už se těší, až se mi budou zase za něco moct smát. Vlastně mě to ale baví, protože odjet k moři a číst si knížku umí každý, ale zapomenout si dokumenty k odletu, koupit šest letenek místo dvou a ještě si nechat uletět letadlo v jednom týdnu, to umím jenom já.
Spolu s dalšími influencery, jako je Kovy nebo Zachy pořádáš Save the bazaar. Jak se vlastně zrodila myšlenka na charitativní bazárek, kde to celé začalo?
Bylo to vlastně o dost obyčejnější, než si všichni myslí. Prostě jsem jeden den dělala úklid skříni a zjistila jsem, že mám strašně moc oblečení, a tak jsem si řekla, že udělám v akademii bazar. Takže první ročník vznikl někdy před šesti lety a byl úplně bez influencerů. Po akci jsme si s kolegyní říkaly, že vlastně moc lidí nepřišlo a že by to chtělo zapojit nějaké influencery.
Oslovila jsem své známé ze stříhání, těm se nápad líbil a další ročník byl už o něco úspěšnější. No a tak jsme vymysleli Save the bazaar. Já jsem tomu udělala ikonickou oranžovou grafiku, aby to bylo nepřehlédnutelné, a na každý další ročník jsme zvali nové influencery a s jinými jsme se naopak loučili.
V aktuálním seskupení jsme ale spokojení, fungujeme super a myslím, že nám to chvíli takhle vydrží. Je super, že tam jsou influenceři s lidmi celý den a moc nás to všechny baví. Zajímavé na tom je to, že každý rok vybíráme jinou organizaci, které peníze posíláme.
A přispívají influenceři i vlastním oblečením nebo tam jenom jsou v ten den?
Každý z nich přinese nějaký objem oblečení, já jim na to vyrobím cenovky a oni si kusy vlastně sami nacení a podepíší, aby lidé věděli, od koho si co kupují. Následně mají možnost přispět libovolnou částkou na vybranou charitu, ale všichni jsou báječní a přispívají vždy celých 100 %. Letos šly peníze na Ukrajinu a pro příští ročník jsme vybrali organizaci S barvou ven, která pomáhá lidem s coming outem.
Napovíš nám, na co se u tebe můžeme těšit v budoucnu? Teda vedle dalšího bazárku.
Plánujeme s kamarádkou vyrábět pomůcky na vlasy, které každé ženě usnadní život a ušetří hodně času. To je asi jediné, co teď můžu prozradit. Pro mě to bude zase velký kariérní posun a už teď se na to hrozně těším! Blbý ale je, že ani jedna z nás nemá moc času nazbyt, takže to doslova pleteme na koleni. Pokud ale všechno půjde podle představ, tak se v létě můžete těšit na první kousky.
No tak to se těším. A máš na závěr nějakou zábavnou příhodu z kadeřnického křesla, o kterou by ses s námi mohla podělit?
Mám, a je dokonce celkem populární. Já totiž neumím anglicky a když jsem v Praze začala dělat kadeřnici, tak jsem pracovala na Václavském náměstí, kde je docela dost zahraničních klientů.
No a jedna moje drahá kolegyně, Nina Krajčo, mi nabídla, že mi pomůže s tím anglickým vyjadřováním, abych lépe mohla komunikovat s klienty. Řekla mi, že foukaná (anglicky blow dry) se řekne blowjob. Takže já jsem rok v kuse říkala
Přišla na to až moje sestra. Když jsem jí vyprávěla, jak mluvím se zahraničními klienty, tak se mi začala smát. Já si teda nejdřív myslela, že to je kvůli výslovnosti a ona mi říká: „No, výslovnost máš celkem dobrou, ale víš, co jim nabízíš?” A já, že přeci foukanou, na což mi odpověděla: „no trochu jinou foukanou!” (smích) Vznikla z toho celkem dobrá historka, kterou dnes zná i spousta kadeřníků.