Co vás vedlo k tomu založit si instagramový profil Inkoustová tečka a jak dlouho ho vlastně máte?
Instagram mám od roku 2013, ale navazoval na blogování, se kterým jsem začala asi v jedenácti letech. Patřila jsem mezi počítačové děti a dost času jsem trávila hraním her nebo online, takže než přišly sociální sítě, měla jsem jako spousta dalších puberťáků blog. Spoustu blogů. Nejdřív jsem psala příspěvky o celebritách, pak o svém životě, postupem času jsem se stala módní blogerkou (tehdy ještě neexistovalo označení influencer a spolupráce byly většinou formou barteru nebo press tripů), ale hodně rychle mi došlo, že mě na tom baví primárně to psaní. Slovní hříčky jsem začala na Instagram přidávat teprve pár let zpátky.
A začínalo to jako osobní profil plný soukromých fotek, nebo jste ho zakládala s tím, že tam budete vytvářet obsah pro širokou veřejnost?
Tak trochu obojí. Brala jsem to jako veřejný deníček plný soukromých fotek. Obsah jsem sypala hlavně na blog a Instagram byl doplňující médium, ze kterého jsem vedla lidi na web na nejnovější články. Tehdy jsem začala s úplně jinými jmény (třeba Martine Toquée nebo Blondieverse, au), Inkoustová tečka přišla až o pár let později, kdy jsem hledala něco, co bude víc univerzální a méně infantilní.
Máte tam spoustu krátkých textíků – jak vznikají? Jsou to díla okamžiku, nebo nad nimi přemítáte déle?
Většinou jsou to rychlokvašky, kdy mě něco napadne a hned si to napíšu do poznámek. Často to ale musím nechat odležet a pak „dodělat“, spousta těch věcí mě totiž napadá na pivu a druhý den už mi nepřipadají tak třeskutě vtipné.
K textům máte blízko i v práci, jakožto šéfka komunikace Liftaga. Nedávno váš community management vzbudil docela poprask. Proč jste si řekla, že nebudete negativní komentáře ignorovat, jako hodně firem v dnešní době, ale pustíte se do trollů, jak se sluší a patří?
Mám to štěstí, že můžu pracovat pro značky, které nedělají bullshit marketing, mají kvalitní produkt nebo službu a zároveň mi důvěřují. U Liftaga mám asi pracovní největší volnost, co jsem kdy zažila (a to jsem byla x let na volné noze a pořád trochu jsem), zároveň se za tu značku vždycky hrdě postavím, což je win win situace. Do trollů jsem se pustila po delší diskuzi s týmem, kdy jsme si řekli, že skrývání ani blokování nemá cenu, navíc jsme neudělali žádnou chybu, jen se postavili za své hodnoty. A v takovém případě nemá smysl se stáhnout zpátky a dělat mrtvého brouka, naopak.
Vaše řešení se vymyká snad všem poučkách o krizové komunikaci a brand safety. Jsou vůbec podle vás tato “pravidla” aplikovatelná v praxi? Přeci jen každá značka je úplně jiná.
Za mě je hodně důležitá věta: Každá značka je úplně jiná. Naše velká výhoda tkví v tom, že máme řekněme „prémiovější“ zákazníky, tudíž se nemusíme bát, že bychom naštvali širokou veřejnost. Většina komentujících byli trollové nebo lidé, kteří se svými hodnotami a standardy hodí spíš ke konkurenci. Můžeme si tak dovolit být v komunikaci odvážnější, ale vždycky by to mělo zůstat v mezích slušnosti.
Když se na to celé díváte zpětně, bylo to dobré rozhodnutí? Z mého pohledu to totiž byla velmi povedená reakce – sdíleli vás snad na každé sociální síti.
Děkujeme! Dosahy to mělo obrovské, jen na mém osobním Linkedinu tahle „kauza“ posbírala přes půl milionu zobrazení. Stal se z toho virál, který proletěl snad každou sociální sítí a kterého se chytla i média. Na nějaká tvrdá data se budeme muset podívat až v dlouhodobějším horizontu, mírně se zvýšil počet instalací, nemyslím si ale, že by konkrétně tohle byznysem nějak výrazně otřáslo. Největší přínos vnímám ve vizibilitě značky a výrazném komunikování hodnot. To nám například přilákalo zajímavé kandidáty a nové kolegy na otevřené pozice.
Nemáte někdy všech těch písmenek plné zuby – respektive postihuje vás také třeba tvůrčí krize? Jak s ní bojujete?
Písmenka mě asi neštvou, když mi nejde psát, tak čtu. Psaní je navíc jen část mé práce, takže si od něj můžu kdykoliv odskočit. Jinak se ale dají tvůrčí krize snadno přechodit, jednoduše tak, že si sednete a píšete. Většinou z toho něco vypadne, i když nemáte ten pocit. A hodně důležitý je odpočinek.
Co byste doporučila českým community managerům a značkám při boji s trolly?
Community managerům, ať se drží! Značkám, ať si najdou zkušené community managery, vloží do nich důvěru a nebojí se být trochu voráchlejší.
