Číňani prý vyvinuli umělou inteligenci, která vidí komunistům do hlavy. Neboli dokáže určit, jestli je testovaný soudruh oddaný myšlence komunismu, anebo hraje se stranou nějakou levou hru. Je to velkolepý úspěch inženýrů, ale nic bližšího nevíme. Krátce po publikování těchto informací je Číňani z webu zase STÁHLI.
Víme jen to, že se při zkoumání oddanosti vychází z tónu hlasu, VÝRAZU obličeje a měření aktivity mozku.
Představuju si to tak, že maníkovi nasadili helmu a pustili mu – například – projev prezidenta Si Ťin-pchinga na posledním sjezdu. A on samozřejmě nadšeně přikyvoval a tleskal, ale důležité bylo, co se mu HONÍ hlavou. A když si v duchu říkal: 很好! 1), tak všechno bylo v pořádku, ale jakmile mu hlavou problesklo: 老兄，这又是胡说八道! 2), tak to byl samozřejmě průser.
Poznámky: 1) “Skvěle!” 2) “Ty vole, to jsou zase kecy!”
Což znamenalo, že následoval spravedlivý test, takže v horším případě se následně soudruhovi HONILA hlavou kulka, a v lepším byl přeložen jako pomocná pracovní síla do koronavirové laboratoře ve Wuhanu.
Zdá se však, že i Čína se této technologie zalekla, a buď ji vůbec nebude používat, anebo v naprostém utajení. Ono by také mohlo někoho napadnout zjistit, co se HONÍ hlavou při projevu prezidentovi Si Ťin-Pchingovi … a upřímně, to nikdo nechce vědět.
Takže si počkejme. Na druhou stranu je pravda, že jakmile se nějaká technologie vyvine, tak už její používání nedokáže nic ZASTAVIT. Je tedy jen otázkou času, kdy bude k dispozici i komerčně.
Jak by to možná mohlo vypadat?
Muž přijde domů, vidí, že žena má na sobě jen župánek, a ještě než stačí vklouznout do pantoflí a vzít si LAHVÁČE z lednice, navrhne mu rychlý odpolední sex.
Proč ne, řekne si, sice ho to překvapí, ale proč nečekanou nabídku nevyužít. Ostatně FOTBAL začíná až za deset minut, a to by mělo tak akorát vyjít.
“Ale napřed si nasaď tuhle HELMU,” řekne žena.
“Co TO je, miláčku?”, podiví se podruhé.
“Toho si nevšímej, to je jen taková blbost. Objednala jsem ti to na Alibabě. Teď si to nasaď a já ti to po sexu VYSVĚTLÍM.”
Což ovšem už nestihne, a na policejním dispečinku na lince 112 přijmou hlášení o manželské hádce, která skončila tím, že si žena uvařila z mužova přirození BUŘTGULÁŠ a z jeho varlat udělala náušnice.
Leda by tedy jako obvykle ten levný ŠMEJD z čínského eshopu nefungoval.
Co na to AI?
Už když jsem si svého muže brala, věděla jsem, že v jeho životě budu vždycky až na druhém místě. Jeho práce softwarového inženýra pro něj byla stále důležitější než já. Nevadilo mi to, milovala jsem ho a věděla jsem, že i on mě svým způsobem miluje. Ale v poslední době mám pocit, že už nejsem ani druhá nejlepší. Pořád pracuje na nějakém novém projektu nebo algoritmu a na mě má sotva čas. Vím, že bych na jeho práci neměla žárlit, ale nemůžu si pomoct. Rozhodla jsem se otestovat jeho lásku ke mně pomocí algoritmu umělé inteligence. Vytvořila jsem chatbota, který mu bude odpovídat tak, jako bych mu odpovídala já, kdybychom spolu mluvili osobně. Naprogramovala jsem ho tak, aby říkal všechny věci, co jsem mu chtěla říct, aby mu řekl, jak moc ho miluju a jak moc ho potřebuju. Počkala jsem, až se vrátí z práce, a pak jsem spustila chatbota. Nejdřív ho to zajímalo. Ale pak, jak konverzace pokračovala, se začal nudit. Začal psát kratší a kratší odpovědi, až nakonec přestal odpovídat úplně.Tehdy jsem poznala, že jeho láska ke mně vyprchala. Už mu na ní nezáleželo ani natolik, aby ji předstíral. Vypnula jsem chatbot a rozplakala se.
(Text vygeneroval jazykový model GPT-3 na webu OpenAI, převzato zcela beze změn. Úkol zněl: “napiš povídku o ženě, která se rozhodla otestovat s pomocí AI lásku svého manžela.)
