Pamatujete si na avatara Marka Zuckerberga? Viděli jsme ho loni v říjnu ve videu, kde zakladatel Facebooku ukazoval, jakou zábavu si budeme užívat v METAVERSU. Tedy když si na hlavu dáme brýle a virtuálně hupneme do kreslené postavičky, tedy svého avatara.
Zuckerbergův avatar má míň vyvalené oči, trochu normálnější účes a celkově vypadá LÍP než on. Možná jste si všimli i toho, jak byl v tom videu oblečený. Na nohou měl bílé boty a na sobě jakýsi černý overal, něco mezi pyžamem a cyklistickou kombinézou.
Od cyklistů se tedy lišil tím, že se mu pod oblečením nerýsoval pivní pupek ani přirození, což je základní outlook všech MAMILŮ (mamil = middle aged man in lycra) brousících silničky na silnicích středočeského kraje.
Zpátky k Zuckerbergovu avatarovi. Co víme jistě, je to, že ty černé hadry byly neznačkové. Protože otevření prvního obchodu s DESIGNOVÝMI věcmi (!) pro avatary oznámil právě Zuckerberg až minulý týden.
Obléknete tam svoje avatary do věcí značek Balenciaga, Prada a Thom Browne, a to za ceny v rozpětí od tří do devíti dolarů. A to se vyplatí! Jak napsal Reuters ve zprávě o otevření obchodu, SKUTEČNÁ kabelka z pštrosí kůže značky Prada se teď prodává za 10500 dolarů.
Je to neuvěřitelná ÚSPORA.
Ale stejně se trochu bojím, až se na mě můj avatar (ještě ho nemám, ale dřív nebo později si ho udělám, to je jasné) podívá, zamrká těma virtuálníma očima, a řekne: “Hele, ale já FAKT nemám co na sebe!”
Samozřejmě budu dělat, že neslyším, pak předstírat hodně práce a nakonec se na den zamknu v koupelně, ale nakonec vyrazíme nakupovat. Doufám, že tam budou mít taková ta křesílka pro MANŽELE, která jsou vedle zkušebních kabinek a sedí v nich muži vypadající jako dvě minuty před sebevraždou.
A pak vyjde můj avatar v džínách značky Prada, a já řeknu: “Kamaráde, naprosto NEUVĚŘITELNĚ ti to sluší, a už můžeme jít domů?” No a pak zaplatím pět nebo šest dolarů, a cestou na metro se stavíme v Primarku pro flanelku a v Albertu pro dvě lahvová piva, abych taky z toho nákupu a života něco měl.
Už se nemůžu dočkat.
Co na to AI?
Byla jsem v obchoďáku a sháněla nové oblečení pro svého digitálního avatara. Našla jsem pár opravdu pěkných šatů a sukní, ale měla jsem problém najít něco, co by mi dobře padlo. Pár věcí jsem si vyzkoušela, ale všechny na mně vypadaly divně. Nakonec jsem našla tričko, které mi dobře sedělo a vypadalo dobře. Už jsem si ji chtěla koupit, když jsem si uvědomila, že se jedná o virtuální designové oblečení. Nechtěla jsem si koupit něco, co bych nemohla nosit v reálném životě. Rozhodla jsem se hledat dál a našla jsem opravdu hezké oblečení, které jsem mohla nosit v obou světech. Jsem ráda, že jsem našla něco, co můžu nosit v obou světech. Jsem si jistá, že můj digitální avatar bude v novém oblečení vypadat skvěle.
Text vygeneroval jazykový model GPT-3 na webu OpenAI, převzato zcela beze změn. Úkol zněl: “napiš povídku o nakupování virtuálních značkových šatů pro svého avatara.
