V rozhovoru s Tim Doddem v létě 2021 řekl Elon Musk: „Častou chybou i těch nejlepších inženýrů je to, že se snaží vylepšovat věci, které by neměly existovat.“
Máme podzim 2022 a zdá se, že nejbohatší muž světa dělá přesně tohle. Po měsících zmatků a nejistoty koupil Twitter, a hned ho začal vylepšovat. A jestli se na něčem odpůrci, ale i uživatelé téhle služby shodnou, tak na tom, že by bylo nejlepší, kdyby vůbec neexistovala.
Podobně asi jako všechny sociální sítě. Technologie potkal ten samý osud jako videopůjčovny, telefonní záznamníky nebo skupinu Nirvana. V devadesátých letech jsme je milovali a hodně si od nich slibovali, a teď jsme na ně buď už zapomněli, anebo je nesnášíme.
Je to až komický paradox. Skoro jako bychom byli lapeni v nějakém obřím stockholmském syndromu, kdy jsme rukojmím služeb, které viníme z toho, že nám ničí životy, kradou nám čas a jedí psy (dobře, to třetí jsem si vymyslel, ale jen proto, aby to bylo líp pochopitelné), ale zároveň je nedokážeme opustit.
Není to tak, že bychom byli zamčení jako rakouská školačka ve sklepě. Nikoli, dveře jsou otevřené, dokonce je vedle nich šipka “Východ tudy!”, ale my sedíme v koutě, brečíme nad svým osudem a nadáváme na to, jak je všechno hrozné a špatné.
Twitter navíc ani nefunguje byznysově. A ano, kdyby Elon Musk opravdu hledal věc, která nemá existovat, pak je to tahle firma. Přesto jí koupil, do značné míry za svoje peníze. A hned ji začal vylepšovat, asi aby ukázal, jak ten svůj citát o chybách inženýrů přesně myslel.
Jestli je Twitter v něčem dobrý, tak v tom, jak ze všech stran slyšíme “Máte štěstí, že jdeme okolo, a tak vám můžeme hned říct, co všechno děláte špatně, a jak byste to měli dělat líp!”, z čehož plyne, že si Elon Musk koupil obludu, která mu teď skoro jednohlasně říká, že je blázen, šílenec a nebezpečný psychopat.
Stejně jako mu předtím říkala, že je vizionář, génius a budoucí zachránce lidstva, a on se do ní zřejmě hlavně díky tomu zamiloval.
Důležitá otázka zní: podaří se Muskovi s touhle obludou něco udělat a dokáže všem, že Twitter má existovat, anebo se tahle sociální síť stane jeho Titanikem, o jehož havárii se bude ještě desítky let mluvit?
Nevím. Kdybych si měl vsadit honorář za tenhle článek (neptejte se, kolik to je, a já prozradím jen tolik, že je to míň, než byla cena Twitteru, ale víc, než činí navrhované měsíční předplatné), pak bych vsadil na to, že se to Elonu Muskovi povede. Přál bych si to už proto, že by to byla hezká odplata pro všechny dnešní hysterky, které právě na Twitteru hlasitě naříkají, pomyslně kopají nožičkami a vyhrožují svým odchodem.
Jako třeba mistr hororu a jeden z nejbohatších spisovatelů světa Stephen King, který až na stará kolena zjistil, že je přece jen něco hrůzostrašnějšího než obluda schovaná pod postýlkou v dětském pokoji. A to představa, že by musel za používání Twitteru platit dvacet nebo osm dolarů měsíčně.
Panebože, taky z toho máte husí kůži až na zádech?
Nebo Jeremy Clarkson, další multimilionář a jeden z nejvtipnějších Angličanů současnosti, kterému někdo před lety napsal, že je prodejný pitomec, protože na Twitteru zveřejnil fotku, na níž byla vidět trouba značky Aga, a on to teď Twitteru a celému světu nemůže zapomenout.
A proto taky odejde.
S ním tisíce, statisíce a zřejmě i milióny mnohem méně známějších, vtipnějších i originálnějších lidí, a odejdou s pláčem a hlavně s pocitem, že se jim děje celkově něco strašně nespravedlného.
Kvůli těmhle lidem bych si přál, aby Elon Musk uspěl. A hned pak ho taky začnu nenávidět. Ale opravdu až pak.
Samozřejmě se nedá vyloučit, že z Twitteru taky odejdu, ale pokud ano, tak takzvaně po anglicku. Jako z večírku, kde došly chlebíčky, lidi vám začli lézt na nervy a hostitel se rozhodl pouštět osmdesátkové disko. V tu chvíli nezačnete všechny obcházet a dramaticky se loučit, ale prostě si zavoláte taxíka.
Ano, jak kdosi nedávno napsal: Twitter není nádraží a vy nejste vlak, takže svůj odjezd nemusíte hlásit.
